CHOVÁNÍ PODVOZKU (NEDOTÁČIVOST, PŘETÁČIVOST)
Napsal: pon zář 22, 2008 11:16 am
Chováni podvozku
První a nejdůležitější věcí je určit jak se vlastně auto chová. Možná si řeknete, že to je přece jednoduché. Vidím, že auto nezatáčí, a nebo se přetáčí a tím to končí. Opak je však pravdou. Pro správné nastavení tyto dva pojmy nestačí a je potřeba chování auta více porozumět a hlavně dokázat to popsat. U auta se nastavením podvozku dají změnit všechny jeho vlastnosti. Jen je potřeba vědět co chci změnit. Zjišťování chování podvozku bych rozdělil do dvou základních kategorií. První bude určování nedotáčivosti auta a druhá přetáčivost auta. Také je potřeba si uvědomit v jakém typu zatáčky daná situace nastává, je rozdíl mezi 180° zatáčkou, v které jedeme relativně pomalu, pravoúhlou zatáčkou, kde máme vyšší rychlost, šikanou anebo zatáčkou, kde jedeme ve velké rychlosti.
a)nedotáčivost
Nedotáčivost auta je, když auto po zatočení má snahu jet stále rovně a poloměr zatáčení se zvětšuje (tzv. smyk přední nápravy). Je potřeba rozlišit několik situací. Nedotáčivost při vjezdu do zatáčky, zda jedeme pod plynem a nebo máme neutrál. Pak nedotáčivost při výjezdu ze zatáčky a zda právě přidáváme plyn. Tyto situace se dají v celku snadno vypozorovat, jen je potřeba na to při jízdě trochu myslet a uvědomit si to.
Mohou nastat i situace kdy na první pohled to vypadá, že se auto přetáčí. Po důkladné analýze lze ale dospět k tomu, že přetáčivost auta je vlastně způsobena nedotáčivostí auta. Teď jsem vám asi zamotal trochu hlavu, jak vlastně může být auto přetáčivé, když je ve skutečnosti nedotáčivé? Odpověď je celkem jednoduchá, autem to není, auto je pořád nedotáčivé, ale je to v „rukách“. Když vidíme při jízdě, že auto je nedotáčivé a potřebujeme zatočit, tak trhneme volantem a rychle zatočíme, což má za následek, že zadní náprava směr neudrží a ztratí adhezi(„utrhne se“) a auto se přetočí. Druhou možností je, že si pomůžeme plynem a prudkým přidáním v zatáčce se může auto přetočit. Tyto situace je těžké rozeznat a chce to trochu cviku. Většinou se to stává, když většinu trati projíždíme správně a s chováním auta jsme celkem spokojeni nebo je nedotáčivé a v některých zatáčkách se auto přetočí. Neplatí to ale pokaždé a může se stát, že aute je skutečně přetáčivé.
b)přetáčivost
Rozeznat přetáčivost asi nebude problém, teda až na příklad, který je popsán výše. Přetáčivost auta lze definovat, jako situaci, kdy se auto v průběhu zatáčky dostane do smyku. Je třeba si ale uvědomit, že pro správné nastavení je potřeba určit víc než jen to, že se auto přetáčí. Je potřeba určit, zda se auto přetáčí v nájezdu do zatáčky pod plynem, nebo bez plynu a nebo z výjezdu ze zatáčky.
Pro správné určení jedné z těchto kategorii je potřeba za jízdy se soustředit na chování auta a na zásahy do řízení, které provádíme a jak na ně auto reaguje. Není to nejjednodušší, ale po trochu cviku se to dá naučit. Nejlépe se to zkouší při tréninku, kdy nám nejde o výsledek. Po jízdě je dobré se zamyslet a zanalyzovat jak se auto chovalo v jaké zatáčce. Podle toho určit jaké nastavení změnit. Je také dobré chování s někým konzultovat zda se mu auto nechová stejně a nebo lépe a inspirovat se jeho nastavením.
Možná si říkáte, že tyto informace jsou zbytečné, ale pokud dokážete správně popsat situaci, dokážete lépe určit jaké nastavení změnit. Popřípadě když se půjdete za někým zeptat a dobře mu popíšete situaci, většinou i rychleji a správněji poradí.
Zdroj Juraj HUDY
První a nejdůležitější věcí je určit jak se vlastně auto chová. Možná si řeknete, že to je přece jednoduché. Vidím, že auto nezatáčí, a nebo se přetáčí a tím to končí. Opak je však pravdou. Pro správné nastavení tyto dva pojmy nestačí a je potřeba chování auta více porozumět a hlavně dokázat to popsat. U auta se nastavením podvozku dají změnit všechny jeho vlastnosti. Jen je potřeba vědět co chci změnit. Zjišťování chování podvozku bych rozdělil do dvou základních kategorií. První bude určování nedotáčivosti auta a druhá přetáčivost auta. Také je potřeba si uvědomit v jakém typu zatáčky daná situace nastává, je rozdíl mezi 180° zatáčkou, v které jedeme relativně pomalu, pravoúhlou zatáčkou, kde máme vyšší rychlost, šikanou anebo zatáčkou, kde jedeme ve velké rychlosti.
a)nedotáčivost
Nedotáčivost auta je, když auto po zatočení má snahu jet stále rovně a poloměr zatáčení se zvětšuje (tzv. smyk přední nápravy). Je potřeba rozlišit několik situací. Nedotáčivost při vjezdu do zatáčky, zda jedeme pod plynem a nebo máme neutrál. Pak nedotáčivost při výjezdu ze zatáčky a zda právě přidáváme plyn. Tyto situace se dají v celku snadno vypozorovat, jen je potřeba na to při jízdě trochu myslet a uvědomit si to.
Mohou nastat i situace kdy na první pohled to vypadá, že se auto přetáčí. Po důkladné analýze lze ale dospět k tomu, že přetáčivost auta je vlastně způsobena nedotáčivostí auta. Teď jsem vám asi zamotal trochu hlavu, jak vlastně může být auto přetáčivé, když je ve skutečnosti nedotáčivé? Odpověď je celkem jednoduchá, autem to není, auto je pořád nedotáčivé, ale je to v „rukách“. Když vidíme při jízdě, že auto je nedotáčivé a potřebujeme zatočit, tak trhneme volantem a rychle zatočíme, což má za následek, že zadní náprava směr neudrží a ztratí adhezi(„utrhne se“) a auto se přetočí. Druhou možností je, že si pomůžeme plynem a prudkým přidáním v zatáčce se může auto přetočit. Tyto situace je těžké rozeznat a chce to trochu cviku. Většinou se to stává, když většinu trati projíždíme správně a s chováním auta jsme celkem spokojeni nebo je nedotáčivé a v některých zatáčkách se auto přetočí. Neplatí to ale pokaždé a může se stát, že aute je skutečně přetáčivé.
b)přetáčivost
Rozeznat přetáčivost asi nebude problém, teda až na příklad, který je popsán výše. Přetáčivost auta lze definovat, jako situaci, kdy se auto v průběhu zatáčky dostane do smyku. Je třeba si ale uvědomit, že pro správné nastavení je potřeba určit víc než jen to, že se auto přetáčí. Je potřeba určit, zda se auto přetáčí v nájezdu do zatáčky pod plynem, nebo bez plynu a nebo z výjezdu ze zatáčky.
Pro správné určení jedné z těchto kategorii je potřeba za jízdy se soustředit na chování auta a na zásahy do řízení, které provádíme a jak na ně auto reaguje. Není to nejjednodušší, ale po trochu cviku se to dá naučit. Nejlépe se to zkouší při tréninku, kdy nám nejde o výsledek. Po jízdě je dobré se zamyslet a zanalyzovat jak se auto chovalo v jaké zatáčce. Podle toho určit jaké nastavení změnit. Je také dobré chování s někým konzultovat zda se mu auto nechová stejně a nebo lépe a inspirovat se jeho nastavením.
Možná si říkáte, že tyto informace jsou zbytečné, ale pokud dokážete správně popsat situaci, dokážete lépe určit jaké nastavení změnit. Popřípadě když se půjdete za někým zeptat a dobře mu popíšete situaci, většinou i rychleji a správněji poradí.
Zdroj Juraj HUDY